Fyzioterapeutka řekne, že s dítětem pracuje Feldenkraisovou metodou, a rodič slyší to slovo poprvé. Zná klasickou rehabilitaci, možná metodu podle profesora Koláře, ale tohle ne. A protože jde o dítě, chce vědět, co se na lekci děje, jestli to bolí a jestli to vůbec k něčemu je.
Dobrá zpráva je, že metoda se dá vysvětlit na jedné lekci a na jednom hokejovém příkladu. Pojďme si projít, čím se liší od cvičení, jak lekce probíhají, proč dává u malých hokejistů smysl a co metoda není.
Učení místo opravování
Klasická fyzioterapie se do velké míry opírá o opravování. Odborník se na dítě podívá, popíše, co je špatně, lopatka nahoře, kulatá záda, zkrácené svaly, a dá cviky, které to mají srovnat. Má to smysl, ale dítě, které nic nebolí, nechápe, proč má stahovat lopatky a držet. Doma si to nepohlídá a za pár dní cvičí jinak, než má.
Feldenkraisova metoda hodnocení zvenku vynechává. Nikdo dítěti neříká, co má udělat a jak. Lektor mu nabídne pohyb a dítě hledá, jak ho udělat nejsnáz, s nejmenším úsilím. Vychází to z toho, jak se učí hýbat miminko. Nikdo mu neukazuje, jak si kleknout. Vidí hračku, chce k ní a tělo cestu najde samo. Autor metody, Moshé Feldenkrais, byl inženýr a judista a právě z juda si přinesl myšlenku, že nejde o sílu, ale o efektivitu. Malý judista přehodí většího soupeře ne proto, že je silnější, ale proto, že našel lehčí cestu.
Jak probíhají lekce
Metoda má dvě podoby. Individuální lekce probíhá na lehátku, dítě je oblečené, leží a lektor mu rukama nabízí drobné pohyby. Sleduje, kam tělo jde ochotně a kde se brání. Když je pohyb nepříjemný nebo bolí, nervová soustava se automaticky zatne a staví odpor, to zná každý z protahování přes bolest. Lektor proto hledá pohyby, které tělo přijme, a stažené svaly pak podle lektorů metody povolují samy, bez tlaku a bez křupání. Dítě po lekci vstane a cítí se jinak poskládané. Nic ho nebolelo.
Skupinová lekce vypadá jako hra s pohybem. Děti se válejí, dělají sudy, zkoušejí, jak se otočit z břicha na záda různými způsoby, hledají vlastní varianty. Je v tom variabilita a kreativita, kterou děti v běžném kompenzačním cvičení nedostanou, a hlavně je to baví. Právě proto se skupinová podoba hodí do hokejových tříd a na kempy, kde se dá zařadit jako jedna hodina týdně místo tělocviku.
Proč to u hokejistů dává smysl
Malý hokejista má po několika sezónách tělo natočené podle strany hokejky a jeden zažitý pohybový vzorec. Když ho něco bolí, třeba tříslo, dostane masáž, tejp nebo protažení. Všechno pracuje se svalem a všechno na chvíli pomůže. Jenže sval dělá to, co mu posílá mozek, a pokud mozek dál řídí odraz z natočeného trupu, tříslo se přetíží znovu. Metoda podle svých lektorů jde právě po tom řízení. Nemění sval, mění návyk, podle kterého se dítě hýbe. Proč je to u dětské bolesti důležité, rozebíráme v článku Když malého hokejistu bolí záda, kolena nebo třísla.
Co metoda není
Není to léčba úrazu. Natažené tříslo, otok nebo bolest po pádu patří k lékaři, a teprve potom se řeší, jak dál. Není to protahování ani posilování, takže nenahradí kompenzační cvičení, které dítěti dal fyzioterapeut, spíš ho doplní. Není to rychlá věc, návyk se mění týdny a měsíce. A není to zázrak. Lektor, který slibuje, že vyřeší všechno, od bolesti zad po tečování, není dobrá volba.
U dítěte, které nic nebolí, je metoda hlavně prevence a pohybová gramotnost. Učí ho vnímat vlastní tělo, všímat si napětí a zadrženého dechu a hledat lehčí cestu. To se hodí každému hokejistovi, ale není to nutnost. Co dítěti chybí na základech pohybu, popisujeme v článku Proč malý hokejista neumí kotoul.
Pro koho a jak začít
Smysl to dává u dítěte, které má zažitý jednostranný návyk, u dítěte s opakovanou bolestí z přetížení poté, co ho vyšetřil lékař nebo fyzioterapeut, a u dítěte, které klasické cvičení odmítá, protože ho nebaví. Hledejte lektora s dokončeným čtyřletým akreditovaným výcvikem, seznam vede Spolek Feldenkrais. Zeptejte se, jestli pracuje s dětmi a jestli zná sport, který vaše dítě dělá. Fyzioterapeut, který metodu kombinuje s klasickou prací, je pro hokejové dítě dobrá volba, protože umí obojí. Cena se liší podle lektora a města.
Zlaté pravidlo zní, že u dítěte se nejdřív vylučuje úraz a nemoc, a teprve potom se vybírá, jak pracovat s pohybem.
Nejčastější dotazy rodičů
Je Feldenkraisova metoda fyzioterapie?
Není to zdravotnický obor, ale metoda učení pohybu, kterou vymyslel inženýr a judista Moshé Feldenkrais. Vedou ji lektoři po čtyřletém výcviku, mezi nimi jsou i fyzioterapeuti, kteří ji kombinují s klasickou fyzioterapií. Lékaře ani vyšetření nenahrazuje, u bolesti dítěte je první krok vždy lékař nebo fyzioterapeut.
Nahradí Feldenkraisova metoda protahování a kompenzační cvičení?
Nenahradí, doplní. Protažení a posílení pracují se svalem, metoda pracuje s tím, jak dítě pohyb řídí, tedy s návykem. Dítě, které má tělo natočené podle hokejky, se může protahovat denně a návyk zůstane. Rozumná cesta je obojí, kompenzace podle fyzioterapeuta a k tomu práce s pohybem, ať už touhle, nebo jinou metodou.
Od kolika let se dá s dítětem Feldenkraisova metoda dělat?
Lektoři pracují i s miminky, u školních dětí má smysl individuální i skupinová lekce, která vypadá jako hra s pohybem. Pro hokejistu v přípravce nebo mezi žáky je to spíš hravé učení než terapie, takže věk není překážkou. Rozhoduje, jestli dítě lekce baví a jestli je vede lektor s dokončeným výcvikem.
Rychlý přehled
- Učení, ne opravování. Dítě hledá lehčí pohyb samo, nikdo ho zvenku nehodnotí.
- Lekce nebolí. Lektor nabízí pohyby, které tělo přijme, svaly podle lektorů povolují samy.
- Pracuje s návykem, ne se svalem. Proto dává smysl u jednostranně natočeného hokejisty.
- Není to léčba úrazu ani náhrada kompenzačního cvičení. Doplněk, ne náhrada.
- Důkazy u dětí a sportovců chybí. U dospělých jsou slabé. Je to zkušenost praxe.
- Lektor s dokončeným výcvikem, ideálně fyzioterapeut, který umí obojí.
Jak regenerace a fyzioterapie zapadají do týdne malého hokejisty, rozebíráme v článku Regenerace a fyzioterapie. Jednoduchou techniku, kterou zvládnete doma před spaním, popisuje Svalová relaxace.