V šatně to zná každý hokejový rodič: deset minut do tréninku, dvě dětské nohy a tkaničky, které je potřeba utáhnout „tak akorát". Právě na zavázání přitom stojí celý trénink. Povolená brusle nedrží kotník a kazí techniku, přeutažená zase zastaví prokrvení a dítě do dvaceti minut hlásí, že ho bolí nohy.
Dobrá zpráva: správné utažení má jednoduchou logiku tří zón a pár hmatů, které se rodič i dítě rychle naučí. Pojďme si je projít včetně věčné otázky vrchního očka a jednoho zlozvyku, který dodnes přežívá u mantinelů.
Tip: I nejlepší zavázání nepomůže špatně velké brusli. Velikost podle chodidla a převod značení najdete v převodníku velikosti hokejových bruslí.
Tři zóny utažení
Celé pravidlo zní: od špičky mírně, nárt a kotník pevně, nad kotníkem s citem.
- Špička (první tři očka): jen jemně. Dítě musí v brusli lehce pohnout prsty. Ztlačené prsty rychle prochladnou a ztratí cit.
- Nárt a kotník (střední očka): klíčová pevnost. Brusle má nohu pevně obejmout, aby se v ní nehýbala. Tady vzniká opora, která drží kotník zpříma.
- Nad kotníkem (poslední dvě až tři očka): pevně, ale s ohledem na pohyb. Dítě musí pokrčit kolena do hokejového postoje. Přeutažené horní očko dělá ztuhlý kotník a vzpřímený, nestabilní postoj.
Postup krok za krokem
- Posaďte dítě. Nikdy nezavazujte ve stoje. Vsedě má noha přirozený tlak na patu.
- Usaďte patu: po obutí dítě poklepe patou o zem, aby zajela úplně dozadu do boty.
- Srovnejte jazyk brusle na střed a přes něj utahujte postupně od špičky nahoru, očko po očku, ne až u kotníku jedním silným tahem.
- Zkontrolujte tři zóny: prsty se hýbou, nárt drží, nahoře jde pokrčit koleno.
- Závěrečná zkouška: dítě se postaví a pokrčí kolena. Pata se nesmí uvnitř brusle zvednout. Pokud se zvedá, povolte šněrování a utáhněte znovu, pevněji přes nárt.
Postupně učte dítě, ať si brusle zavazuje samo. Začněte tím, že si je po tréninku samo povolí a zuje, a přidávejte utahování od špičky. Samostatné zavázání je dovednost jako každá jiná a starší děti v šatně ocení, že ji mají.
Vynechávat vrchní očko?
Záleží na fázi, brusli i noze dítěte, a je to legitimní volba, ne trik.
Očko nevynechávat: v začátcích, u měkčích rekreačních bruslí a u dětí, které jsou nestabilní nebo „padají dozadu". Plné šněrování dává maximum opory.
Očko vynechat: až dítě zvládá základní techniku a potřebuje víc předklonu a flexe v kotníku, typicky u tužších bruslí, které samy o sobě kotník drží, nebo u dětí s nízkým nártem. Postoj se uvolní a krok prodlouží.
Praktický postup: začněte s plným šněrováním, a jakmile technika sedí, zkuste jeden trénink s vynechaným očkem a porovnejte.
Omotávat tkaničky kolem kotníků? Ne.
Zlozvyk z dob měkkých bruslí. Moderní dětské hokejové brusle drží kotník konstrukcí skeletu. Omotané tkaničky vytvářejí nerovnoměrný tlak na jazyk a kotník, brání brusli přirozeně pracovat v ohybu a ničí tkaničky i výstelku. Pokud brusle bez omotání nedrží, je špatně velikost, utažení, nebo je bota vytahaná, a omotávání ani jedno nevyřeší.
Zlaté pravidlo: pevný nárt, volné prsty, pohyblivé koleno. Když po zavázání dítě pokrčí kolena a pata zůstane dole, je utaženo správně.
Drobnosti, které dělají velký rozdíl
- Voskované tkaničky. Drží utažení i mokré a nepovolují během tréninku. U dětí, které si samy nedotáhnou, jsou největší pomocník za pár korun.
- Tenká hokejová ponožka. Silná ponožka nohu v brusli stlačí a paradoxně studí. Tenká nechá botě padnout a noze cirkulovat krev.
- Tepelné tvarování. Pokud to model umožňuje, tepelné tvarování bruslí přizpůsobí botu noze. Zavazování je pak snazší a tlaky mizí.
- Kontrola nožů. Dobře zavázaná brusle s tupými noži je pořád jen půlka jistoty. Kdy a kde brousit, radí článek Broušení dětských bruslí.
Rychlý přehled
- Tři zóny: špička volně, nárt a kotník pevně, nad kotníkem s citem.
- Vsedě, pata dozadu, utahovat postupně od špičky, ne jedním tahem u kotníku.
- Zkouška: v podřepu se pata nesmí zvednout. Prsty se musí hýbat.
- Vrchní očko v začátcích nevynechávat, později vyzkoušet pro lepší postoj.
- Tkaničky nikdy neomotávat kolem kotníků. Oporu má dělat bota, ne provaz.
- Voskované tkaničky a tenká ponožka vyřeší půlku problémů se šněrováním.
Správné zavázání je nejlevnější vylepšení bruslení, jaké existuje. Nestojí nic a je znát na každém kroku. A pokud dítě hlásí otlaky i po správném utažení, projděte článek Když brusle tlačí.
Nejčastější dotazy rodičů
Jak pevně mají být dětské brusle utažené?
Podle tří zón: u špičky jen jemně, aby dítě mohlo hýbat prsty, přes nárt a kotník pevně (to je opora celé nohy) a poslední dvě očka nad kotníkem s citem, aby šlo pokrčit kolena. Kontrola po zavázání: dítě se postaví, pokrčí kolena a pata se v brusli nesmí zvednout.
Má se vynechávat vrchní očko?
V začátcích ne. Plné šněrování dává nejistému bruslaři stabilitu. Vynechání vrchního očka má smysl později: uvolní kotník do předklonu a zlepší hokejový postoj, hodí se u tužších bruslí a u dětí s nízkým nártem. Jakmile dítě zvládá základní techniku, můžete vynechání vyzkoušet a porovnat.
Dítěti v bruslích brzy trnou nebo mrznou prsty. Co s tím?
Nejčastější příčinou je přeutažená špička nebo příliš silná ponožka. Prsty potřebují mít u špičky volnost a tenká hokejová ponožka hřeje paradoxně lépe než tlustá. Pokud potíže trvají i po povolení prvních oček, bývá problém ve velikosti nebo tvaru brusle.